Získat vysokoškolský diplom je pro jedny záležitost prestiže, pro druhé nutností k zajištění budoucího vyššího příjmu. Proto v České republice každoročně odchází na Vysokou školu téměř 60 % všech studentů středních škol.
Jaké jsou měsíční náklady vysokoškoláka?
Všeobecně se shodneme, že náklady studenta na státní vysoké škole jsou pro rodinu nižší, než když dítě studuje na soukromé škole. Životních náklady záleží také na kraji, ve kterém školák studuje. Není pochyb o tom, že studenti v Praze utratí daleko více než jejich kolegové v Ostravě.
Na základě výzkumu Ministerstva školství z roku 2010 vyplývá, že náklady při prezenčním studiu posluchače veřejné vysoké školy v průměru přesahují 8 tisíc korun měsíčně. Životní náklady u studentů soukromých vysokých škol jsou ještě o více než 4 tisíce korun vyšší – podle statistiky přesahují 11 500 korun. Za školné rodina v průměru zaplatí kolem 40 000 korun ročně, ale samozřejmě se najdou školy, jejichž školné převyšuje několikanásobek této sumy.
Za co všechno studenti utrácí?
- Školné a skripta – skripta na semestr stojí v průměru 3 500 korun, studenti soukromých škol platí o něco víc
- Bydlení , stravování, doprava – v průměru studenti utratí 4 000 korun měsíčně, na koleji za ubytování v průměru zaplatí kolem 1 500 korun, za stravu v menze utratí měsíčně v průměru 1 000 korun, nákup jídla je zcela individuální (záleží na již zmíněné lokalitě)
- Oblečení + další potřeby (internet, knihovna, kultura a sport) student utratí měsíčně v průměru 1 200 korun
Kde studenti získávají peníze?
Celé tři čtvrtiny studentů vysokých škol během studia i pracuje, přitom 90 procent všech vysokoškoláků podporují finančně rodiče. Toto zjištění poukazuje na to, že žáci nedostatečně využívají možnost půjčit si na svá studia u finanční instituce. To by se ale mělo s postupem času změnit. Banky totiž začínají být vstřícnější a začínají nabízet půjčky, které jsou pro studenty dostupné. Úroková sazba se pohybuje kolem 8 – 10 %. To je o několik procentních bodu níž, než je například u klasických neúčelových spotřebitelských úvěrů, které mohou taktéž sloužit k financování vysokoškolských studií.
Co když ale student nemá pravidelný plat a přesto si chce vzít půjčku?
Banky na takovou situaci samozřejmě myslí, proto od žadatelů, kteří mají zájem o studentskou půjčku, nepožadují pravidelný měsíční příjem. Na druhou stranu ale banka vyžaduje zajištění ve formě ručitele, který se často stává i spolumajitelem dluhu. Nejčastěji jím bývají rodiče.
